Na začátku 80. let byla zahájena výstavba souboru staveb I/6, I/13 Karlovy Vary – východ, která řešila výstavbu čtyřpruhové přeložky od zimního stadionu v Karlových Varech po Bor. Čtyři kilometry dlouhá čtyřpruhová přeložka byla stavěna a zprovozňována postupně. V roce 1986 bylo zprovozněno prodloužení od Boru po Vysokou. 17. července 1991 byl zprovozněn úsek Drahovický most – Vysoká v polovičním profilu. 1. července 1993 byla zprovozněna poslední část, a to levá polovina mostu Dalovice.
Poslední čtyřpruhová stavba byl 5,6 km dlouhý čtyřpruhový obchvat Ostrova, který odvedl tranzitní dopravu z města. Byl stavěn v období od prosince 2002 a slavnostně uveden do provozu 11. července 2005.
V polovině 60. let byla postavena 1,6 km dlouhá dvoupruhová přeložka kolem Smilova se stoupacím pruhem, která končila na hranici okresu Karlovy Vary.
Připravuje se výstavba přeložky mezi Ostrovem a hranicí kraje.
V Ústeckém kraji výstavba přeložek silnice I/13 probíhá od 50./60. let až do současnosti.
Nejprve byla vybudována v polovině 60. let kvalitní dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5 mezi Chomutovem a Kláštercem nad Ohří, v současné době se připravuje její zkapacitnění na čtyřpruh. Následně byl ve 2. polovině 70. let postaven průtah Kláštercem nad Ohří, který odstranil průjezd přes náměstí a centrum města s uvedením do provozu v roce 1980. Od roku 1983 bylo zahájeno pokračování na Karlovy Vary stavbou přeložky Klášterec n. Ohří – hr. kraje. V roce 1986 byla zprovozněna tato 3,2 km dlouhá dvoupruhová přeložka, na kterou navázal zprovozněný obchvat Perštejna z roku 1993.
V Chomutově byla nejprve postavena významná 4,4 km dlouhá stavba Chomutov–Jirkov, která byla postavena jako směrově nedělený čtyřpruh s odstavnými pruhy. Tato stavba usnadnila spojení mezi Chomutovem a Jirkovem, do užívání motoristům byla předána v prosinci 1978.
Následovala náročná stavba I/7 a I/13 MÚK Chomutov, 1. stavba, což byla MÚK se silnicí I/7 (ulice Lipská) v Chomutově, která byla zprovozněna v roce 1987. Následně byla zahájena stavba I/7 a I/13 MÚK Chomutov, 2. stavba, což je pokračování západním směrem. 2. stavba je v provozu od roku 1990. Poslední částí byla stavba I/13 Chomutov – průtah, 3. stavba, od OK Globus po MÚK Nové Spořice délky 1,2 km. Výstavba byla zahájena v dubnu 2006 a uvedena do provozu 31. srpna 2007. O měsíc dříve byla zprovozněna MÚK Nové Spořice včetně přeložky silnice I/7 do Křimova.
V souvislosti s těžbou uhlí a uvolněním prostoru pro jeho těžbu byl v 80. letech postaven tzv. Ervěnický koridor mezi Jirkovem a Třebušicemi. Součástí koridoru byla jak čtyřpruhová přeložka silnice I/13, tak přeložka železniční trati Chomutov – Ústí nad Labem a přeložka řeky Bíliny. 6 km dlouhá čtyřpruhová přeložka byla zprovozněna v roce 1984. Přeložka je vedena místy až po 150 m vysokém násypu založeném v místě bývalé výsypky lomu Československá armáda a Jan Šverma.
V roce 1991 byl zprovozněn 3,1 km dlouhý čtyřpruhový obchvat Jirkova, který navázal na Ervěnický koridor. V roce 1996 byla zprovozněna MÚK Otvice se silnicí II/251, díky které byl propojen úsek Chomutov–Jirkov s úsekem Jirkov, obchvat a Ervěnickým koridorem.
Koridor se také prodlužoval východním směrem, a to o 1 km dlouhý úsek Ervěnice – MÚK Komořany s III/0134, který byl zprovozněn v roce 1991.
Na přelomu tisíciletí byla postavena stavba MÚK Komořany se silnicí III/0272 (tehdy II/255) délky 0,9 km. Výstavba proběhla od března 1999 do dubna 2002 s uvedením do provozu v říjnu 2001.
Od ledna 2008 do listopadu 2009 byla postavena stavba Komořany–Most délky 1,7 km. Zkapacitnění stávající silnice od Třebušic po OK Tvrzová bylo zprovozněno 6. listopadu 2009.
Zbývající úsek od MÚK Komořany po začátek stavby Komořany–Most délky 1,3 km byl vybudován ve 2 stavbách. Nejprve byl v období od 10. června 2008 do října 2010 postaven levý most přes železniční trať kvůli havarijnímu stavu původního mostu. Dostavba na plnohodnotný čtyřpruh včetně MÚK Třebušice se silnicí III/01314 (tehdy II/255) proběhla v období od 27. listopadu 2017 do prosince 2020 s uvedením do provozu 18. prosince 2020. Touto stavbou vznikl ucelený čtyřpruhový úsek od Chomutova až do Bíliny.
Další významnou stavbou v souvislosti s těžbou hnědého uhlí byl soubor staveb Koridor Most délky 3,5 km, v rámci něhož byla postavena přeložka silnice I/13 v kategorii S 24,5. Koridor Most souvisel s přesunem města Most. Výstavba byla zahájena 25. května 1967. Koridor byl uváděn do provozu postupně. Nejprve byl v roce 1972 zprovozněn úsek MÚK Most-východ – KÚ. V roce 1978 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu a 13. listopadu 1980 byla celá stavba slavnostně zprovozněna.
Pokračování východním směrem proběhlo v rámci souboru staveb Chánov, křižovatka, která byla zprovozněna v roce 1990. Předmětem stavby bylo zkapacitnění silnice na čtyřpruh a výstavba MÚK Chánov s přeložkou silnice I/27.
V roce 1962 byla dokončena dvoupruhová přeložka mezi Mostem a Bílinou, která výrazně zlepšila spojení mezi těmito městy. Postupně byla přeložka zkapacitněna na čtyřpruh. Nejprve byl v 80. letech zkapacitněn úsek Liběšice–Bílina délky 1,3 km. Poté byl v roce 1994 zprovozněn úsek u Liběšic délky 2,2 km včetně MÚK Liběšice. Na jaře 1999 byl zprovozněn 1,3 km dlouhý čtyřpruhový úsek MÚK Chánov – České Zlatníky s MÚK České Zlatníky a mosty přes železniční trať. A jako poslední byl 9. září 2003 zprovozněn úsek České Zlatníky – Liběšice.
Průtah Bílinou byl přestavěn na začátku 60. let a od roku 1963 je v provozu. Na průtahu Bílinou bylo v květnu 2002 dokončeno rozšíření na třípruh od křižovatky s ulicí Pivovarská po začátek čtyřpruhu. A dále proběhla přestavba křižovatek na okružní křižovatky.
Mezi Bílinou a Teplicemi byla čtyřpruhová přeložka budována postupně od Teplic. Nejprve byla od roku 1972 prováděna stavba Kladruby–Hostomice I délky 2,3 km, která vytvořila obchvat Kladrub. Na této stavbě byl nejprve zprovozněn pravý jízdní pás a následně levý jízdní pás na konci roku 1975. Následovala stavba Kladruby–Hostomice, II. a III. stavba, délky 2,2 km, která prodloužila čtyřpruhový úsek až po MÚK Hostomice se silnicí II/258. 31. května 1977 byla stavba zprovozněna v polovičním profilu a v roce 1979 v plném profilu. Pro dokončení čtyřpruhové přeložky bylo nutné postavit soubor staveb Hostomice–Chotějovice délky 3,2 km, který byl stavěn od roku 1982. Celý soubor byl zprovozňován postupně a poslední část byla zprovozněna v roce 1988. Celý úsek mezi Bílinou a Teplicemi byl stavěn jako silnice I/27.
Další významnou stavbou v Ústeckém kraji byl soubor staveb Děčín – most Budovatelů, který nahradil starý most přes Labe, který již nevyhovoval pro vzrůstající provoz. Dále přeložka odvedla tranzitní dopravu z centra Děčína. Přeložka je postavena v kategorii S 22 a měří 2,1 km. Hlavním objektem byl most přes Labe s předmostími na obou březích Labe a mostem přes nádraží o celkové délce jižního mostu 1410 m, resp. severního mostu 1359 m. Ve své době to byl nejdelší silniční most v Československu. Výstavba byla zahájena 3. dubna 1979. 1. listopadu 1985 byl zprovozněn jižní most. Celý most byl dokončen v roce 1989 a celá stavba až v roce 1991.
V Libereckém kraji byla silnice I/13 přestavěna v úseku Svor – Bílý Kostel kromě 2 úseků, a to Kunratice – Jablonné v P. a Lvová–Rynoltice.
Nejprve byl postaven obchvat Cvikova, který využil rozestavěné těleso včetně mostu přes Boberský potok ze začátku 40. let. Obchvat byl zprovozněn v roce 1963. Následoval úsek Svor–Cvikov v roce 1965. A od konce roku 1975 je v provozu úsek Nový Bor – Svor včetně jižního obchvatu Svoru, který je v současné době rozšiřován na čtyřpruh. Opačným směrem byla provedena stavba úseku Kunratice–Drnovec délky 1,5 km, který byl zprovozněn 5. září 1980. Tato stavba odstranila průjezd Drnovcem a nepříznivé směrové oblouky za obcí. Poslední stavba z úseku Nový Bor – Cvikov – Kunratice byla přeložka u Kunratic, která odvedla dopravu z obce, do provozu byla předána v roce 1990.
Obchvat Jablonného v Podještědí délky 4 km byl postaven v letech 1961 až 1965.
V 60. letech byl v období let 1964 až 1966 postaven obchvat Jítravy délky 2 km, na kterou navázala stavba Jítrava–Rozkoš délky 1,9 km. A opačným směrem bylo provedeno rozšíření úseku Rynoltice–Jítrava z roku 1970. Poslední stavbou ve směru na Jablonné byla přeložka u Rynoltice ze 70. let.
Významnou stavbou byla stavba Bílý Kostel, obchvat, délky 2,1 km. Součástí stavby byla estakáda přes železniční trať a řeku Nisu délky 374 m. Obchvat byl postaven v letech 1980 až 1986. Na obchvat navázala čtyřpruhová přeložka Bílý Kostel – Rozkoš délky 2,7 km, která odstranila serpentiny ve stoupání na Jablonné p. J. Přeložka byla postavena v letech 1984 až 1988 a propojila již přestavěné úseky Rynoltice–Rozkoš a Bílý Kostel – Liberec. V roce 2022 byla na konci čtyřpruhu postaven nadchod pro zvěř.
Mezi Bílým Kostelem a Libercem byla na přelomu 60. a 70. let postavena nová dvoupruhová přeložka, která nahradila nevyhovující původní silnici. Nejprve byl postaven úsek ve Svárově s mostem přes Nisu, zprovozněný v r. 1963. Poté byl postaven úsek Bedřichovka – Stráž nad Nisou, zprovozněný v roce 1967. A jako poslední byla postavena přeložka u Chrastavy, která odvedla tranzitní dopravu z města a byla dokončena v roce 1975. Dnes je tento úsek součástí silnice I/35 a byl v období od října 2003 do října 2006 v rámci stavby Zkapacitnění silnice I/13 (I/35) Stráž nad Nisou – Bílý Kostel nad Nisou rozšířen na čtyřpruh.
Poslední stavbou je přeložka Stráž nad Nisou – Krásná Studánka délky 4,3 km. Výstavba proběhla v období od 25. března 2009 do října 2013 s uvedením do provozu 8. srpna 2013.
Na silnici I/13 je připravována celá řada staveb. Mezi Ostrovem a Smilovem je hledána trasa pro přeložku. Další stavbou je čtyřpruhový obchvat Klášterce n. O. spolu s navazující stavbou Klášterec n. O. – Chomutov. Další čtyřpruhovou stavbou je tzv. Kladrubská spojka mezi Kladruby a Bystrovany, po jejím vybudování bude silnice I/13 převedena do trasy silnice I/63.
Mezi Děčínem a Dolní Libchavou je připravována dvoupruhová přeložka. Dále bude postavena přeložka Kunratice–Jablonné a Rynoltice–Lvová. Na sever od Liberce jsou navrženy 2 stavby, a to Krásná Studánka – Dětřichov a Frýdlant, obchvat.